Odbojar Josef Pecka Traditional Geocache

Naše okolí je plné příběhů lidského hrdinství. Pojďme si připomenout další z nich.

Z historie

Josef Pecka byl jedním z mnoha mužů ilegálního odboje, kteří v období protektorátu bojovali a umírali za svou vlast. Za Československo. Formy jejich hrdinství mají různé podoby, ale jen velmi málo v dnešní době se s nimi může rovnat. Příběhy o jejich hrdinství se s postupem času vytrácejí a zůstávají jen jména na pamětních deskách.

Pojďme si tedy připomenout příběh jednoho z těch, kteří nepřestali věřit v čest, spravedlnost a svou zemi. Jednoho z těch kteří za tuto víru zaplatili cenu nejvyšší. Až budete u keše, zastavte se na chvilku a zamyslete se nad hodnotami, které lidé vyznávali tenkrát a dnes. ;

Rodný domek Josefa Pecky

Josef Pecka se na rodil 16. března roku 1910 ve Dvorcích rodičům Marii a Janovi Peckovým. Mladí strávil v domku svých rodičů  číslo popisné 30. Po studiu nastoupil jako dělník ve firmě Lana v Lysé nad Labem, která se zabývala výrobou cementových rour. V roce 1940 se Josef Pecka  přidává k odboji.Vytváří okolo sebe síť spolubojovníků. Soustředí se na distribuci letáků proti okupantům, pomáhají ukrývat pronásledované osoby. Plánují menší sabotážní akce. Jejich činnost nezůstává bez povšimnutí protektorátních úřadů. Svou šanci dostávají německé orgány po vyhlášení prvního stanného práva.

První stanné právo

První stanné právo (28. 9. 1941 - 20. 1. 1942) v protektorátu Čechy a Morava bylo vyhlášeno po příchodu zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha do Prahy. Heydrich nejprve 27. září 1941 vydal „Nařízení říšského protektora v Čechách a na Moravě o vyhlášení civilního výjimečného stavu“, které mu umožňovalo takový stav v protektorátu vyhlásit s tím, že jsou „dovoleny odchylky od platného práva“, a že „říšský protektor může přenést tato mimořádná oprávnění na jemu podřízené orgány“.

Následně pak Heydrich od 28. září 1941 civilní stav výjimečný (stanné právo) vyhlásil:

• 28. září 1941 od 12 hodin v obvodech oberlandrátů Praha, Brno, Moravská Ostrava, Olomouc, Hradec Králové a Kladno
• od 1. října 1941 od 19 hodin byl rozšířen i na tři politické okresy oberlandrátu Zlín: Hodonín, Uherský Brod a Uherské Hradiště
• od 1. prosince 1941 byl v oberlandrátech Moravská Ostrava, Olomouc, Hradec Králové, Kladno a Zlín civilní stav výjimečný zrušen a zůstával jen v oberlandrátech Praha a Brno
• v Praze a Brně byl zrušen 20. ledna 1942

  V Praze a Brně (s pobočkami v Olomouci a Ostravě) od 28. září 1941 do 20. ledna 1942 začaly fungovat zvláštní stanné soudy složené z příslušníků bezpečnostní policie a bezpečnostní služby (SD). Soudy ustanovoval říšský protektor, ve zvláště složitých případech mohl navrhnout přesunout řízení k Lidovému soudnímu dvoru v Berlíně (šlo např. o případ gen. Eliáše nebo primátora Klapky).

Stanný soud tvořili předseda, dva přísedící, žalobce a tlumočník. Zřízeny byly v Praze a Brně a brněnský soud měl ještě pobočky v Olomouci a Ostravě, kde se ale nemohl vynášet trest smrti, pouze předání gestapu nebo osvobození.

Stanné soudy mohly vynést pouze jeden ze tří možných rozsudků:
 

• osvobození - to se dělo pochopitelně minimálně, ale k několika případům došlo
• trest smrti - ten se pak ihned vykonával, během prvního stanného práva v Praze v Ruzyňské jízdárně, v Brně v Kounicových kolejích. Od prosince 1941 byli odsouzení k smrti odesíláni k likvidaci do Mauthausenu.
• předání gestapu - to znamenalo odeslání do koncentračního tábora s označením R.U. (Rückkehr unerwünscht - návrat nežádoucí), tedy také skoro jistou smrt. 29. září 1941 bylo rozhodnuto, že odsouzení z Prahy a Brna budou posíláni výhradně do Mauthausenu, z Ostravy byli posíláni do Osvětimi.

Heydrichovo nařízení z 27. září 1941 stanovilo, že „rozsudky stanných soudů jsou nenapadnutelné a budou okamžitě provedeny. Rozsudky budou vykonány zastřelením nebo oběšením“. K oběšení byli zpravidla odsouzeni lidé za hospodářské trestné činy a Židé.

Útěk a smrt

V podvečer 10. října 1941 zastavuje ve Dvorcích před domem čp.30 automobil. Josef Pecka je zatčen pro podezdření z činnosti proti říši a automobil míří směrem ku Praze.Jelikož ale není v autě spoután, podaří se mu z něj v Praze vyskočit a pronásledovatelům uprchnout. Ještě téhož dne v noci se mu podaří dostat rychlíkem zpět do Lysé nad Labem. Několik dalších týdnů se mu daří skrývat v areálu  protektorátní mincovny (keš GC5BT16 ). Bohužel je objeven a znovu zatčen. Je převezen do Prahy a odsouzen k trestu smrti zastřelením. Rozsudek byl dne 11. listopadu vykonán a Josef Pecka byl společně s dalšími šesti lidmi popraven. Dne 13. listopadu 1941 vyšel v novinách Moravská Orlice článek (převzatý od ČTK), který o vykonání rozsudku informoval. .

Ulice a pamětní deska

Ve Dvorcích jsou na svého rodáka náležitě hrdi a tak je možné projít se ulicí Peckovou, která je pojmenována právě po Josefu Peckovi.

V roce 1947 byla ve Dvorcích umístěna pamětní deska obětem druhé světové války.Pomník podstoupil v roce 2010 generální opravu a byla vyměněna deska.  Mezi jmény je na pomníku uvedeno i jméno našeho odbojáře. Bohužel je na desce uveden mylný rok narození Josefa Pecky. Roku 1909 to opravdu nebylo.  Je to skoro až nepochopiltelné, když pro zjištění správných údajů mi stačily dva emaily na matriku v Lysé nad Labem.

Pamětní deska ve Dvorcích

O keši

Od keše je krásný výhled na obec Dvorce. Nebojte se k logu připojit svojí fotku s obcí v pozadí. Případně svou fotku u pamětní desky. (To jsem zvědav kolik lidí se k desce dojede podívat). U keše je staronová informační tabule. Další je umístěná u doporučeného parkoviště. Pokud Vás tedy zajímá jak to bylo například s rybníky v okolí, neváhejte se začíst.

Keš je velikosti regular. I když se jedná o tradiční keš, dejte si pozor nikdy nevíte jaká past na vás číhá. V keši se nachází náhradní atrapa geocoinu, která nechce nikam cestovat !!! Keš má i svá CWG stejně jako všechny moje keše. Na začátku jich v keši bude cca 10. Jejich doplňování bude záležet na tom jak se VY, kačeři, budete ke keši chovat.

Pro příchod ke keši volte cestu přes přístupový bod.

Nikdy nechoďte, prosím, přimo přes pole.